Během posledních let se automobilový trh nejen v Česku, ale i v zahraničí zásadním způsobem rozrostl. Klasickému pojetí automobilových tříd, jakými jsou malá vozidla, nižší střední třída, střední třída, vyšší střední třída, zdá se, více či méně odzvonilo. Ne že by již neexistovaly automobily např. nižší střední třídy, nicméně objevila se např. řada vozidel, která, ač výbavou, velikostí či cenou připomínají spíše malá vozidla, by se dala zařadit mezi MPV a obráceně. O zájem řidičů se uchází nespočet automobilek, z nichž několika se již podařilo oslovit tisíce motoristů. Řada značek spadla ze špičky do průměru, ale naopak řadě do té doby nechvalně známých značek se podařilo kvalitou a konkurenceschopností dostat se minimálně mezi průměr. V následujícím článku se pojďme podívat na několik vybraných automobilek, které, ač nepatří mezi stálice na českém trhu, mají co nabídnout.

Cena až na prvním místě

Je jen velmi úzká skupina lidí, pro kterou cena automobilu nehraje roli a je to právě cena, díky které se řadě netradičních automobilek daří dobře prosadit. Asi nejtypičtějším příkladem je rumunská automobilka Dacia. Ke konci 90. let v ní Renault získal nadpoloviční většinu akcií a o pět let později se díky modernějším technologiím, know how distribuce a licenčnímu dohledu značky před novým vozem Logan otevřely netušené možnosti expanze na evropský trh. Ačkoliv Logan nepatří mezi nejkvalitnější, nejspolehlivější a nejbezpečnější vozidla a často se o jeho nevalných jízdních vlastnostech vyprávějí vtipy, pravdou je jedno – i jako nové auto je levný. To se bude líbit převážně těm, kteří z nějakého důvodu odmítají koupi ojetého vozidla a dají raději přednost plné záruce a jistotě “svého vlastního” auta před bohatou výbavou, výkonem apod. ojetiny za stejnou cenu. Expanze značky Dacia však Loganem nekončí. Na trhu jsou ještě modely Sandero, ale hlavně cross-over Duster.

Dacia Duster je velmi zajímavým automobilem, jelikož solidní SUV (cross-over) pod 300.000 prostě nikdo jiný na českém trhu nenabízí. Systém pohonu všech kol 4×4 navíc nepochází od Dacie, ale od Nissanu, který, jak je známo z modelů Patrol, Terrano a jiných, nepatří na trhu s automobily s pohonem všech čtyř kol k žádným periferním hráčům. Řidiči zde bude nabízeno několik režimů: Auto (výkon se přenáší na obě nápravy dle aktuální trakce), Lock (pro zablokování diferenciálu) a 4×2 (pouze přední pohon). I tak ale Duster není off-road. Nekvalitní silnice, sníh, příp. nějaké to bláto sice zvládne bez problémů a díky úsporným motorům to ani řidiče nevyjde příliš draho, nicméně jako terénní vozidlo nepřipadá v úvahu. Pro chataře, rybáře, příp. obyvatele zejména v zimě hůře přístupných míst však bude určitě představovat zajímavou variantu.

Automobily z Číny

Čína je zemí s obrovským potenciálem, nicméně pokud jde o automobily, mají ještě hodně co zlepšovat. Tento odstavec v současnosti příliš relevantní není, jelikož se čínské vozy po českých silnicích nepohybují (s výjimkou Volva, ale to je trochu jiná kapitola), avšak i přesto je třeba zdůraznit, že je jen otázkou času, kdy k tomu dojde. Asi nejvážnějším adeptem je automobilka Brilliance, která již běžně prodává v Německu či v Itálii. Problémem této automobilky je, že ačkoliv vypadá zevnitř i zvenku velmi slušně, zdání klame. Největším problémem je, tak jako u všech čínských vozů, bezpečnost, která je skutečně tristní. Podobně jako u další automobilky Lifan (v licenci italské Martin Motors) je problémem i jízdní stabilita. Dacia sice neoslní ani výbavou, ani bezpečností, nicméně stále jde o poměrně poctivé auto, které svůj účel splní. U čínských vozidel tomu zatím tak není a jízda v něm je spíše adrenalinovým zážitkem než přepravou z místa A do místa B.

Vozy z USA

V důsledku zvyšování cen ropy, světové hospodářské krize a celkové změně vnímání už zcela neplatí, že jsou americké vozy velké, těžké, silné, neohrabané a nenasytné. Automobilky jako Chrysler či Pontiac již nabízí kvalitní, na svůj výkon a hmotnost poměrně úsporná vozidla a i zde je z čeho vybírat. Ostatně např. automobilka Ford svoje EcoBoost motory nabízela nejprve v USA a až poté v Evropě. Pro skutečně praktického řidiče však nemá americké vozy smysl kupovat, jelikož evropské značky nabízejí srovnatelnou kvalitu.

Je těžké zbavit se předsudků

To nepochybně je, nicméně je třeba si uvědomit, že, jak říká rčení, svět se mění a my s ním. Kdysi klasické a aristokratické značky jsou dnes vlastněny indickými či čínskými společnostmi (např. Jaguar či Volvo), vozidla, která ještě před deseti lety byla často terčem posměchu (např. Kia či Hyundai) se přetransformovala do fungujících automobilek vyrábějících kvalitní a s tradiční konkurencí srovnatelná vozidla. Jen si vzpomeňme, s jakým despektem se např. Němci dívali na škodovky a v současnosti je Německo pro Škodu Auto hlavní trh. Ostatně v dnešním kosmopolitním světě už beztak něco jako ryze státní automobilka v podstatě neexistuje (Rolls Royce používá motory BMW, Bentley se montuje v Sasku či např. Lamborghini je vlastněno Volkswagenem). Nezbývá tedy než doufat, že ať už budou své produkty nabízet automobilky třeba i z třetího světa, vždy zde budou organizace, které zajistí to, aby si budoucí zákazník mohl být jistý, že jeho automobil není žádný sebevražedný nástroj a že jej byť např. se slabším motorem a horší výbavou vždy bezpečně a spolehlivě doveze tam, kam potřebuje.