Sníh, mráz, náledí a další projevy zimního počasí jsou snad již na alespoň půl roku za námi. Silnice a provoz na nich se tedy mohou zdát být bezpečnější. Bohužel je to však pravda jen částečně. Na jaře, a ostatně i v létě, nás na silnicích čeká spousta nepříjemností. Pojďme si v následujícím článku shrnout na co je třeba si dávat pozor, aby naše jízda či projížďka neskončila jen o něco málo později než začala.

Zima je mrtvá, ať žije jaro!

Metaforicky řečeno je zima spíše než mrtvá v komatu, ze kterého se může kdykoliv probrat. Přestože se na mnoha místech republiky již teploty vyšplhaly přes 20°C, je nutné si uvědomit, že kalendářní jaro začalo teprve před týdnem a ještě před týdnem byl na spoustě i níže položených míst sníh. Je jasné, či lépe řečeno, chceme věřit, že sněhové jazyky, závěje a kalamita již asi nepřijdou, nicméně i tak je stále třeba zejména v ranních hodinách a v lesních úsecích počítat s možností namrzlé vozovky, a to minimálně do půlky dubna.

Přezutí pneumatik

Na otázku, zda je nyní možné již přezout pneumatiky na letní, lze odpovědět kladně, nicméně je zde několik “ale”. Jak již bylo řečeno, nelze vyloučit např. ranní mrazíky doprovázené lokálně namrzlou vozovku. To, zda je již vhodné navštívit pneuservis, je dáno především místem, kde se pohybujete. Jinými slovy: motorista z Břeclavska či Znojemska, který neplánuje např. opožděnou dovolenou na horách, se již může do servisu vydat téměř bez obav. Oproti tomu ale jeho liberecký či jablonecký kolega by měl ještě alespoň dva týdny počkat (ostatně samotná dopravní značka přikazující disponování zimní výbavou platí až do 30.4.).

Sluníčko, sluníčko…

Staré přísloví říká, že kam nemůže slunce, tam musí lékař. Problémem je, že se na silnicích v tomto roce již několikrát stalo, že, obrazně řečeno, tam, kam přišlo slunce, tam musel přijet lékař. Již několik řidičů, kteří se stali účastníky dopravní nehody, totiž vypovědělo, že byli náhle oslněni sluníčkem tak, že se jim řízení vymklo z rukou. Na jednu stranu je sice pravda, že jarní sluníčko sílí a svítí déle, na druhou stranu je však nutno podotknout, že v zimním období řidiče kromě slunce čeká i sníh (ať už přímo na silnici či na polích u cest), který, jak je známo, sluneční a tepelné záření nepohlcuje, ale naopak odráží. Objektivně řečeno se tedy dá říct, že sluníčko dokáže potrápit jak v zimě tak na jaře či v létě a takovéto výpovědi řidičů je bohužel možno označit za výmluvu. A co se týče obrany proti slunečním paprskům, ta je velmi jednoduchá – postačí obyčejné sluneční brýle.

Výmoly a výtluky

Vždy po zimě a zvláště po zimě letošní, která byla obzvláště nepříjemná, se na silnicích objevila řada výmolů, výtluků, vyjeté koleje apod. Řada řidičů pak ve snaze se jim vyhnout nebezpečně vybočuje ze svého jízdního pruhu, což může mít za následek i čelní střet s protijedoucím autem. Důležité je si však uvědomit, že následky případné kolize mohou být nesrovnatelně horší než případné vjetí do výmolu. Pokud tedy nemáte jistotu, že svým úhybným manévrem nikoho neohrozíte ani neomezíte, raději si zanadávejte a do nerovnosti prostě po přibrzdění vjeďte. Stejně tak se nedoporučuje vyhýbání na poslední chvíli, jelikož vozidlo dostává při stočení kol mnohem více zabrat než při kolmém průjezdu výmolem. Pokud jde o výmoly, dá se povšechně říci, že když už to musí být, tak už to prostě musí být. Vyhýbání na poslední chvíli by totiž mohlo mít katastrofální důsledky (ostatně co kdyby podobný nápad dostal protijedoucí řidič). Je tedy jako vždy třeba zdůraznit opatrnost a na neznámých cestách či cestách, po kterých jsme již delší dobu nejeli, prostě nejít do extrémů.

Pozor na ostatní účastníky silničního provozu!

S příchodem jara je potřeba se na silnicích připravit i na ostatní méně tradiční až netradiční účastníky provozu. Těmi jsou motocyklisté, cyklisté, tříkolkáří, lehocipédáři, jezdci na koni a poměrně často i  chodci. Jednou z největších nevýhod, která je všechny spojuje, je fakt, že nejsou moc dobře vidět. Ačkoliv existuje mnoho motorkářů, kteří jezdí slušně, nikoho neomezují ani neohrožují, jsou mezi nimi tací, kteří hrubě porušují předpisy (např. dvojnásobné překročení rychlosti), jezdí bez SPZ, nemají uzavřeno povinné ručení, předjíždějí zprava atd. Jak se bránit střetu s nimi, lze jen těžko říci. Asi nejlepší je zvolit metodu pasivní jízdy a říct si: chceš jet, tak si jeď. Pokud bychom měli jít do důsledků, “výhoda” srážky s motocyklem oproti automobilu je značný rozdíl v hmotnostech – motorkář je nesrovnatelně zranitelnější než cestující v osobním voze. Přestože se v posledních několika letech vybudovala na území celé ČR i v pohraničí řada cyklotras, je stále počet cyklistů na silnicích značný. Je třeba počítat s tím, že cyklista je regulérní účastník silničního provozu se všemi právy a povinnostmi. Je nutné mu dát přednost, dávat si pozor na to, zda nechce odbočit či zda, např. z důvodu jízdy bez řidítek, nemá tendenci vybočit ze své trasy.

Na závěr nezbývá než si vzájemně popřát spoustu šťastných jarních kilometrů bez šrámu jak na duši tak na plechu a věřit, že klesající počet úmrtí a nehod z prvních dvou měsíců tohoto roku není náhodný.